19.2.2008 - Včely zabijáci.

AGRO RUBRIKY -> včelařství

Vše začalo v roce 1956. Brazilská vláda kontaktovala nejlepšího genetika země Warwicka Kerra a doufala, že vyřeší otázku, proč se evropské včely nejsou schopny adaptovat v brazilském tropickém podnebí a dávají tak jen průměrné množství medu. Kerr odjel studovat nejsilnější včely na světě - ty, které žijí na africkém kontinentu - včely rodu Apis mellifera scutellata. Tyto včely podle odborníků byly miliony let konfrontovány s drsným, suchým a horkým podnebím Afriky. Zůstaly "kočovnými", závislými na ročním období a rostlinných druzích; hnízdily ve skalních dutinách či kmenech baobabů. Jejich med byl vyhledáván predátory - například člověkem, který ničil jejich kolonie, aby získal drahocenné plástve. Přežít mohly jen maximálně se bránící hnízda.
A 75 královen africké včely přivezl Kerr o čtyři měsíce později do do genetické experimentální laboratoře v Rio Claro. Byly umístěny v úlech se speciálními mřížkami, které oddělovaly královny od dělnic a znemožňovaly únik. Po celý rok se Kerr neúspěšně pokoušel vytvořit revoluční křížence.
Obyvatelé Rio Claro, uvyklí životu se včelami a mající úly v blízkosti svých domovů, si náhle povšimli změny v jejich chování. Včely začaly být agresivní, bodaly děti a zabíjely psy a hospodářská zvířata.  Začalo být jasné, že africké včely nějakým způsobem unikly a zkřížily se s místními druhy.  V následujících čtyřiceti letech vytvořilo křížení afrických a evropských včel - po staletí dovážených kolonisty - hybridy, vskutku unikátní a výjimečný druh, druh produkující množství medu, nápadně adaptovaný na podnebí, avšak naprosto nezvladatelný a vskutku smrtící.
V roce 1986 - poté co napadly celou Brazílii a Střední Ameriku - dosáhly včely státu Chiapas v Mexiku. Spojené státy, stále více znepokojené, vytvořily "regulační zónu včel" - biologickou bariéru přes šíji Tehuantepec, která odděluje Mexický záliv od Pacifiku. Impozantní projekt v ceně přes 10 milionů dolarů zmobilizoval stovky pracovníků na řadu měsíců, během nichž byly zahubeny miliony včel. Roje však, bohužel, nedokázalo zastavit nic.
Dnes, o 80 včelích generací později, dosahují jejich počty milionů a jsou stále na postupu. Mary Williamsová z Phoenixu byla napadena rojem včel, který hnízdil v její garáži. Sousedka se vrací k tomuto strašnému okamžiku: "Netrvalo to déle než 40 vteřin," vzpomíná a její hlas se chvěje. "Mary uběhla několik stop, a pak se zhroutila na zem. Bylo po všem." Během pitvy vyňali patologové z jejího těla na 8000 žihadel.
Přes 80 % amerických včelařů už svoje chovy vzdalo. "Riziko útoku na obyvatele je příliš veliké," vysvětluje Eric Erickson, ředitel Výzkumného včelařského střediska v Tucsonu. V Brazílii se ale otázkou kříženců stále zabývají. Podle dr. Gonc5alvese (výzkumné středisko v Ribeirao Preto) nejsou včely zodpovědné jen za škody: "Dokonce i když zabily mnoho lidí, jsou tyto včely pro naši zemi prospěšné a umožnily populacím na severovýchodě přežít nouzi sedmdesátých let," upozorňuje. "Brazílie - po USA a Číně - je nyní pátým největším producentem medu na světě."
Proto jsou země nejvíce postižené těmito včelami postaveny před paradox - nemohou si dovolit ztratit zabijácký hmyz. Jeho ekologická funkce je obrovská: z 80 % přispívá k opylení kulturních plodin a produkuje vydatné množství medu. V USA se přínos včel odhaduje na více jak 6 milionů dolarů ročně. Odborníci jsou proto nuceni učinit závěr: bude třeba s těmito včelami žít a doufat jen v to nejlepší. Naštěstí se opravdu zdá, že agresivita včel se zmírňuje.

Reakce k článku:

Žádná reakce.

Vložit novou reakci:

Redakce serveru AgroSeznam.cz nenese odpovědnost za obsah příspěvků čtenářů.
Redakce si vyhrazuje právo mazat či zkracovat texty naplňující skutkovou podstatu trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení,  příspěvky obsahující vulgární výrazy a urážky a příspěvky dlouhé, jinak nevhodné či nevztahující se k tématu.