8.3.2008 - Na Vysočině končí poslední tírna lnu, nechce ho nikdo pěstovat!

AGRO RUBRIKY -> rostlinná výroba

ilustrační foto - bývalá továrna na zpracování lnu v Bolaticích

Na Vysočině končí poslední tírna lnu. Provoz v Písečném u Bystřice nad Pernštejnem zpracovával len pro potřeby přádelen a papíren s přestávkou skoro tři čtvrtě století. Nyní bude definitivně uzavřen kvůli nedostatku suroviny. Společnost Čemolen, která jej vlastní, v minulém roce ze stejného důvodu zrušila tírnu v Humpolci. Zemědělci už nechtějí přadný len pěstovat, protože se jim jiné plodiny vyplatí více, řekl dnes ČTK ředitel podniku Josef Urban.

Rozloha českých polí s přadným lnem v posledních letech výrazně klesla. Přispěl k tomu útlum domácí textilní výroby, nízké ceny lnu na světových trzích i méně výhodný dotační systém pro české pěstitele lnu po vstupu do unie. Z 8300 hektarů přadného lnu v roce 2000 zůstala loni necelá desetina. Čemolen letos získá len jen asi ze 150 hektarů. "V celé republice, když se to sečte, ho může být tak 300 hektarů," odhadl Urban.

Len přadný je tradiční plodinou, která se v Česku pěstovala po staletí; ustupuje dlouhodobě. V roce 1990 ještě zabírala přes 21.000 hektarů a v 50. letech i více než dvojnásobnou plochu. Pro Vysočinu bylo dříve lnářství stejně typické jako třeba pěstování a zpracování brambor.

Čemolen vznikl z části bývalého gigantu Českomoravský len Humpolec, který do 90. let ve dvou desítkách závodů zpracovával veškerý domácí přadný len, provozoval až 26 tíren. Čemolenu nyní zůstala poslední tírna v Pomezí u Poličky na Pardubicku, i ta možná letos skončí. Další tírnu v Česku už má jen středočeská Lenka Kácov. Její zástupce Jan Provazník řekl, že kvůli nedostatku lnu se v ní teď zpracovává konopí.

K prvnímu velkému rozšíření lnářské výroby na našem území došlo ve 13. století. Počátkem 16. století se lnářstvím zabývala skoro pětina obyvatel. Od první poloviny 19. století ale byla výroba lněného plátna pomalu vytlačována kvůli dovozu bavlny.

Před rozvojem strojní výroby se len na vesnicích zpracovával v malých pazdernách. Větší tírny vznikaly od konce 19. století. Tírna u Poličky byla založena v roce 1898, v Humpolci na začátku 20. let minulého století. V Písečném byla postavena v roce 1933. Její provoz byl modernizován v 50. letech, od té doby fungoval bez větších změn. V tírně kdysi pracovalo i 60 lidí, dnes jich zůstala desítka.

Do tírny se nyní z farem vozil len srolovaný do velkých balíků. Na strojní lince se z lněných stonků pročesáváním a lámáním odstraňovala dřevnatá část - pazdeří. Z něj se dříve lisovaly desky, v poslední době sloužilo jako topivo. Dlouhé vlákno, které pracovnice v tírně nakonec ručně přetřídily podle kvality, putovalo do přádelen. Od minulého roku ho Čemolen musí prodávat v zahraničí; předtím ho odebíral textilní podnik Moravolen, tomu už ale nezůstal žádný výrobní závod.

V přádelnách končila i část koudele, již tvoří krátké a porušené stonky. Berou ji i papírny. "Na výrobu jemného papíru, což je hlavně cigaretový papírek a papír pro bankovnictví," popsal Urban. Tírna v Písečné byla na čtyři roky uzavřena už ve druhé polovině 90. let, kvůli přechodnému oživení zájmu o pěstování přadného lnu byla znovu zprovozněna. Čemolen bude nyní pro budovy hledat kupce.

Reakce k článku:

Žádná reakce.

Vložit novou reakci:

Redakce serveru AgroSeznam.cz nenese odpovědnost za obsah příspěvků čtenářů.
Redakce si vyhrazuje právo mazat či zkracovat texty naplňující skutkovou podstatu trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení,  příspěvky obsahující vulgární výrazy a urážky a příspěvky dlouhé, jinak nevhodné či nevztahující se k tématu.