14.7.2008 - Experti: Drahé potraviny a změny klimatu podpoří GMO

AGRO RUBRIKY -> zpravodajství

Rostoucí světové ceny potravin vyvíjejí tlak na evropské země, které se zatím staví odmítavě ke geneticky modifikovaným plodinám (GMO), aby své postoje začaly přehodnocovat. Experti se podle předních britských médií domnívají, že nechuť evropské veřejnosti k biotechnologickým odrůdám bude postupem času slábnout. Podpořit by to měl vývoj nových odrůd, u nichž budou jasněji patrné výhody biotechnologií pro světové zemědělství, například v podmínkách změn klimatu a při odstraňování podvýživy.
Tento týden se za geneticky upravené plodiny s odkazem na současnou hrozivou situaci plnou vahou postavila přední britská vědecká autorita David King. Podle hlavního vědeckého poradce minulé vlády Tonyho Blaira jsou GMO klíčem k řešení světové potravinové krize.
"Existuje jen jediná technologie, která by to mohla zajistit (zvýšit výnosy), a tou jsou GMO," řekl King v rozhovoru pro Financial Times. "Vzhledem k tlaku rostoucí populace potřebujeme třetí zelenou revoluci," dodal s odkazem na proces, jehož dvě vlny v minulých desetiletích zajistily dostatek potravin pro velké části Asie a Latinské Ameriky. "Klíč k budoucnosti je právě zde," prohlásil King.
Dosavadní odrůdy GM plodin nebyly primárně vyvinuty ke zvýšení výnosů, biotechnologický výzkum se však nyní chce zaměřit i zde. Pro zemědělce v celém světě bude podle expertů lákavé zvýšit výnosy, aniž by k tomu potřebovali více energie nebo chemikálií.
Evropská unie neschválila dovoz jediné nové geneticky modifikované potraviny na evropský trh již deset let, protože některé členské země to systematicky blokují. Evropská komise, která může v případě nedohody rozhodnout sama, nedávno uvedla, že GMO může zmírnit nynější krizi. Zdůraznila však, že je nutné zachovat nad novými plodinami přísný vědecký dohled. Skupina G8 tento týden v prohlášení ze summitu v Japonsku uznala potenciál GMO a slíbila podpořit "analýzu přínosů odrůd semen vyvinutých biotechnologií".
V postoji EU se odráží to, že tato technologie zde má stále mnoho odpůrců, zejména mezi ekologickými aktivisty a sdruženími spotřebitelů. Odpůrci tvrdí, že nové technologie jsou nebezpečné zdraví a životnímu prostředí a prospívají jen agrochemickým koncernům. Proti tomu však stojí dobrozdání řady mezinárodních institucí a ověřených vědeckých studií, které za léta pěstování a konzumace GMO neshledaly na nových produktech nic závadného.
Umírněnější odpůrci poukazují na to, že GMO údajně nijak nepřispěly ke zvyšování zemědělských výnosů ve světě. Nedávná zpráva britské organizace Soil Association, která propaguje biozemědělství, tvrdí, že hektarové výnosy hlavních GM plodin jsou stejné nebo nižší než u konvenčních plodin.
Námitka o výnosech je však podle expertů jednak irelevantní, a navíc neodpovídá skutečnosti. Výzkum evropských vědců ze Společného výzkumného střediska (JRC) například ukázal, že španělští zemědělci měli s geneticky modifikovanou kukuřici o zhruba deset procent vyšší průměrné výnosy než jejich kolegové, kteří zaseli konvenční odrůdy.
Podle britského experta na biotechnologie Denise Murphyho však současné GMO produkty potravinovou krizi nevyřeší, protože prostě nejsou zaměřeny na růst výnosů - až donedávna totiž byl potravin nadbytek a ve světě převládal pocit, že potravinová otázka je vyřešena, takže o takové produkty nebyl ani zájem. "Výnosy byly pro farmáře dostatečně vysoké a až donedávna v uvažování nefigurovaly," řekl Murphy.
Nedávná belgická studie podle Juliana Littlea z Rady pro zemědělské biotechnologie ukázala, že zemědělci získávají z celkového přínosu současných GM plodin asi 50 procent. Asi čtvrtinu si berou dodavatelé semen jako americká firma Monsanto a zbylá čtvrtina jde ve prospěch spotřebitelů. Podle britské konzultační firmy PG Economics dosáhl ekonomický přínos GMO pro farmáře za 11 let jejich produkce 33,8 miliardy dolarů.
Poslední průzkum Eurobarometru naznačil, že informovanost spotřebitelů o GMO roste. To podle některých pozorovatelů může vést k ochabnutí odporu. "Podle mě je jen otázkou času, než si na GMO zvykneme," řekl agentuře Reuters Jonathan Banks ze společnosti pro průzkum trhu AC Nielsen. "Lidé se naučí žít s GMO tím, že půjdou od jednoho produktu k druhému a ujistí se, že vše je v pořádku. V současnosti převládá instinktivní reakce odporu ke 'frankensteinovským' potravinám," dodal Banks.
Odpůrci sázejí naopak na to, že více informací o biotechnologii může naopak lidi v jejich odporu utvrdit. "Myslím, že když budou spotřebitelé skutečně informováni, nakonec si řeknou 'proč bych měl tuto technologií využívat, když pro mě nemá žádný přínos'," řekla Reuters předsedkyně spotřebitelské skupiny Consumers Union Jean Halloranová.
V letošním roce je podle šéfa americké agentury pro biotechnologie ISAAA Cliva Jamese znát významný posun v postoji vůči GMO. "Změna byla vyvolána dvěma obavami. Jednou je prudký nárůst cen zemědělských komodit, druhou je lepší povědomí o tom, co může rostlinná biotechnologie přinést pro zmírnění klimatických změn," řekl James.
V Evropě, kde se z GMO může pěstovat nanejvýš takzvaná Bt kukuřice odolná vůči zavíječi, jsou už mnozí farmáři rozzlobeni, že se jim upírá možnost těžit z přínosů GMO, řekl Financial Times viceprezident britské Country Land and Business Association Mick Willoughby. "Co vím, tak velká většina evropských farmářů je pro biotechnologické plodiny," řekl. S tím souhlasí hlavní vědecká poradkyně britského Národního svazu farmářů Hellen Ferrierová. "Evropští farmáři by měli mít možnost využívat této technologie," uvedla.
Evropa ještě v 90. letech měla silnou biotechnologickou základnu ve firmách jako Syngenta a Bayer a na univerzitách a ve výzkumných ústavech. Kampaně proti GMO však podle FT měly na evropský biotechnologický sektor zdrcující dopad a výdaje v tomto sektoru prudce klesly.
Také David King vyjádřil lítost nad tím, že Evropa kvůli odporu ke GMO na tomto poli ztrácí za zbytkem světa. "Je velmi těžké představit si, že evropští vědci budou schopni na tomto poli konkurovat vědcům z USA, Argentiny nebo Brazílie," řekl.

Reakce k článku:

Žádná reakce.

Vložit novou reakci:

Redakce serveru AgroSeznam.cz nenese odpovědnost za obsah příspěvků čtenářů.
Redakce si vyhrazuje právo mazat či zkracovat texty naplňující skutkovou podstatu trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení,  příspěvky obsahující vulgární výrazy a urážky a příspěvky dlouhé, jinak nevhodné či nevztahující se k tématu.