10.8.2008 - V Česku plíživě ubývá orné půdy, ustupuje stavbám i lesům

AGRO RUBRIKY -> rostlinná výroba

Ve všech krajích v Česku v posledních čtyřech letech mírně ubylo orné půdy. Na někdejších polích vyrostla satelitní městečka, obchodní centra či nové továrny. Od roku 2004 se ale také ve všech regionech s výjimkou severní Moravy a Vysočiny zvýšil podíl lesní plochy. Spolu s úbytkem orné půdy trápí zemědělce především problémy spojené s chovem prasat, vyplynulo z krajské ankety ČTK.
Zemědělské půdy výrazně ubylo například na severu Moravy, za poslední čtyři roky z regionu nenávratně zmizelo téměř 8000 hektarů. Důvodem je jednoznačně rozmach průmyslu. Nové továrny, mezi nimiž kraluje nošovická automobilka Hyundai, přitom často zaberou tu nejúrodnější půdu v regionu. Podle předsedy Regionální agrární komory Ostravsko Františka Mariánka ubude v celém Česku více než 4000 hektarů zemědělské půdy ročně. "Během pěti let to představuje velikost menšího okresu. Za deset až 15 let nám bude každý metr zastavěné zemědělské půdy chybět," upozornil.
Plíživý úbytek orné půdy lze pozorovat i v ostatních regionech, například na Karlovarsku z ní během posledních čtyř let ukrojili kolem 1500 hektarů. Přestože se to někomu může zdát nevýznamné, podle zemědělců jde o velmi nebezpečný jev. Pokud by tento trend měl pokračovat i nadále, mohou se za několik let dostat do vážných problémů. Podle agronoma Agrokombinátu Dolní Žandov Jana Břízy je na čase, aby se tímto stavem začal někdo zabývat. "Různí vlastníci půdy, kteří na ní nehospodaří, se jí snaží zbavit. A obvykle se pak na ní staví," uvedl.
Na Vysočině nejvýrazněji ubylo zemědělské půdy mezi roky 2004 a 2005, kdy bylo téměř 130 kilometrů čtverečních území Vysočiny zákonem převedeno do Jihomoravského kraje. Přestože rozloha orné půdy pravidelně klesá, je Vysočina stále v čele krajů v pěstování brambor. Někteří místní odborníci ale bijí na poplach právě kvůli úbytku zemědělského půdního fondu. "Nové stavby by neměly vznikat jen na zelené louce, větší podporu by měly mít takzvané brownfields," míní zemědělský expert opoziční ČSSD Josef Matějek.
Dalším problémem, který zemědělce v posledních čtyřech letech postihl napříč všemi regiony, je chov prasat. Například v Karlovarském kraji jich chovali ještě v roce 2004 přes 43.000 kusů, do letošního roku ovšem stavy klesly až na necelých 17.000 kusů. Zemědělci s chovem končí především kvůli vysokým nákladům a nízkým výkupním cenám masa. Největší producent vepřového v regionu, Mavex Cheb, snížil od letošního roku stavy prasnic o 60 procent.
V Královéhradeckém kraji farmáři stavy prasat snížili zhruba o čtvrtinu, na jihu Moravy jich ubyla celá třetina. "Chov prasat je v současné době v největší krizi, v jaké kdy byl v polistopadovém období," míní předseda Agrární komory Zlínského kraje Jan Hašek. Za mimořádně vážnou již situaci označil i prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, podle nějž tuzemská produkce vepřového bude v současnosti stěží pokrývat jen polovinu spotřeby.
Chovatelé také dlouhodobě upozorňují na skutečnost, že v Česku se dotace zemědělcům vypočítávají z rozlohy obdělávané půdy, kterou právě chovatelé zvířat téměř nevlastní.

Reakce k článku:

Žádná reakce.

Vložit novou reakci:

Redakce serveru AgroSeznam.cz nenese odpovědnost za obsah příspěvků čtenářů.
Redakce si vyhrazuje právo mazat či zkracovat texty naplňující skutkovou podstatu trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení,  příspěvky obsahující vulgární výrazy a urážky a příspěvky dlouhé, jinak nevhodné či nevztahující se k tématu.