25.11.2008 - Největší plantáž energetické vrby v Evropě se nachází v Polsku

AGRO RUBRIKY -> rostlinná výroba

ilustrační foto: Sklizeň vrby na štěpku speciálně upraveným kombajnem ve Švédsku, VÚKOZ 2003

V zapadlé vesničce Marzencin na západě Polska, kde jsou ještě patrné stopy komunismu, se nachází největší plantáž energetické vrby v Evropě. Ekologickou a rychle obnovitelnou surovinu k výrobě tepelné energie pěstuje na 150 hektarech Lidia Orwińská, žena původem z města, která tvrdí, že ve vrbě je naděje do budoucnosti.
    Rodilá Varšavanka přišla k velkému hospodářství prý jako slepý k houslím. "Šla jsem na ves s manželem. O obnovitelnou energii jsem se zajímala, proto jsem zkusila pěstovat energetické rostliny. Mužovi se ale za čas práce na poli znudila a tak jsem na 400 hektarů zůstala sama," vyprávěla ČTK drobná usměvavá žena.
    V Polsku je velké hospodářství něco velmi neobvyklého, protože průměrně rolníci vlastní necelých deset hektarů. Ještě neobvyklejší je, že nad obří plochou vládne žena. "Všichni pozorně sledovali mojí práci, hledali chyby, ale teď po deseti letech je to v pořádku, na plantáž se jezdí dívat odborníci z Německa i Austrálie. Samospráva je spokojená, že má reklamu regionu zadarmo," popsala Orwińská.
    Vrbu si pěstitelka vybrala z řady rostlin, které lze využít v energetice. "Výhodou je, že ji lze vysadit do půdy, která má velmi slabou kvalitu. Potřebuje jen hodně podzemní vody, ale jinak je zcela nenáročná," uvedla Orwińská.
    Rostlina podobná spíše křoví než stromu dosahuje výšky okolo osmi metrů a je charakteristická rychlým růstem - až do tří metrů ročně. Sází se jednou za 25 až 30 let. Poprvé se seká ve třetím roce. "Sběr začíná na podzim. Tne se podle objednávky, letos sklízím ze sto hektarů, což je asi 3000 tun biomasy. To by pokrylo spotřebu teplárny o výkonu 2,5 MW nebo 166 menších hospodářství na celý rok," doplnila pěstitelka.
    Energetická hodnota jedné tuny suché vrbové masy se podle ní rovná jedné tuně uhelného prachu nízké kvality, ale je značně levnější. Orwińská zdůraznila, že při spalování se navíc nevylučují škodliviny do přírody a popel činí sotva jedno procento spálené masy (u uhlí je to až 20 procent).
    Pokud prý bude mít Orwińská zajištěný odběr na deset let, osází vrbou i ostatní plochy. "Pokud ne, budu pěstovat to, na co dostanu dotace Evropské unie," doplnila. Naznačila, že v Polsku je téma obnovitelné energie ještě v plínkách. "Spolupracuji s Němci, s nimi realizuji různé projekty, v Polsku je zatím velmi těžké něco udělat v tomto směru," řekla. Podpora státu je podle ní nízká, navíc chybí stroje na sklizeň vrby a podobných rostlin a dotace jsou malé. Vydělávají na tom zatím elektrárny, protože díky využívání obnovitelných zdrojů energie získávají takzvané zelené certifikáty. "Zemědělec bude pěstovat to, co se mu vyplatí, takže zatím je na polích trnka, která se zaorává, a nikoliv užitečné plodiny," postěžovala si pěstitelka.
    Ve vrbě je přitom podle ní velká naděje do budoucnosti, protože je vhodná i k čištění půdy od těžkých kovů a jiných toxických látek. Systém jejích kořenů sahá až osm metrů pod zem a usazuje se na ní 80 procent škodlivin. Lze ji proto využít na plochách po těžbě a podobně.

Reakce k článku:

Žádná reakce.

Vložit novou reakci:

Redakce serveru AgroSeznam.cz nenese odpovědnost za obsah příspěvků čtenářů.
Redakce si vyhrazuje právo mazat či zkracovat texty naplňující skutkovou podstatu trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení,  příspěvky obsahující vulgární výrazy a urážky a příspěvky dlouhé, jinak nevhodné či nevztahující se k tématu.